Český lukostřelecký svaz

VII. mezinárodní seminář trenérů World Archery 2015

 29.9.-4.10.2015 Španělsko

 

 

         Za Český lukostřelecký svaz se semináře zúčastnili zástupci TMK Jan Šípek a Hana Majarová. Seminář je organizován nejen z důvodů šíření zajímavých informací a faktů z lukostřeleckého světa, ale taktéž jako možnost setkání trenérů z celého světa, kteří spolu mohou sdílet své zkušenosti. Účast byla 63 trenérů z 22 zemí, největší zastoupení mělo samozřejmě Španělsko.

         Letošní seminář organizovala mezinárodní lukostřelecká federace World Archery ve spolupráci se Španělským lukostřeleckým svazem, který chtěl prezentovat svoji současnou práci a úsilí ve vytvoření statutu lukostřelby jako významného sportu na španělské sportovní scéně.

         Níže naleznete krátká shrnutí k jednotlivým prezentacím. Doplňující informace zazní v rámci listopadového semináře trenérů ČLS.

 

Úvod  - Pascal Colmaire

         Pascal Colmaire uvedl změny, které se ve struktuře WA dějí nebo brzy dít budou. Jedná se hlavně o změnu smyslu trenérské komise a jejích úkolů. Hlavním cílem trenérské komise mají být návrhy pro pořádání kvalitnějších závodů, které budou více dbát na potřeby střelců a trenérů. (složení komise – Kisik Lee, Kyomoon Oh, Wietze Van Alten).  Vzdělávání trenérů v rámci WA, tedy školení, semináře atd. bude dále jen v gesci komise pro vzdělávání. (Pascal COLMAIRE, Deqa NIAMKEY). Další změny jsou pak závislé na dokončení tréninkového centra WA v Lausanne. Jedna z brzkých změn by měla být začátek profesionalizace rozhodčích WA.

         Další část p. Colmaira byla věnována struktuře trenérů na mezinárodní i národní úrovni. Zde bylo dobré slyšet, že TMK ČLS nastavilo v uplynulých letech správný trend, ač je samozřejmě mnoho co zlepšovat. Poznatek k profesionalizaci v lukostřelbě – nejprve je třeba profesionální trenéry, poté mohou vzniknout profesionální střelci. Obráceně to jde velmi obtížně. Zároveň bylo řečeno, že v podstatě všechna bodovaná umístění na mezinárodním poli se dnes dělí mezi profesionální střelce.

 

Představení Španělského tréninkového programu - Almudena Gallardo

         Shrnutí struktury lukostřelby ve Španělsku probíhalo hlavně v číslech. Nejzajímavější fakta – 14 000 licencovaných lukostřelců, finanční zdroj je hlavně stát, sehnat sponzoring je problém, 3 tréninková centra – Madrid, Ibiza, Valladolid s celkovým objemem cca. 60 střelců mládeže i dospělých. V Madridu 7 střelců, kteří zde trvale bydlí + 3 střelci trénující pouze v tréninkovém centru. Ostatní střelci trénující v klubech a do center jsou stahováni na pravidelné tréninky a soustředění. Většina z nich jsou mladí střelci a studenti, se školami řeší studijní plán pro možnost dvoufázového tréninku každý den. 2 placení korejští trenéři pro družstvo mužů a družstvo žen. I přes tuto strukturu nemají dostatek financí na účast na všech světových pohárech, z čehož jasně vyplývá, že je pro ně důležitější investovat více peněz do přípravy než do závodění.

         Od roku 2012 probíhá ve Španělsku zařazování  handicapovaných sportovců pod národní svazy.

 

Trenérské zkušenosti – Mi Jeong Lee

         Trenérka národní ženské španělské reprezentace je zároveň osobní trenérkou Aidy Roman (MEX). V roce 2014 spolupracovali na zlepšení úspěšnosti v eliminačních soubojích. Přednáška byla věnována hlavně práci se statistikou ve formě excelových tabulek. Hlavní myšlenka byla, že Aida zaznamenala velký pokles průměrného zásahu vždy ve 4. eliminaci, kterou pak většinou prohrála. Uzpůsobili proto trénink tak, aby se naučila udržet koncentraci hlavně v tomto krizovém kole. Výsledkem bylo vítězství Aidy na finále světového poháru.

         Zajímavá myšlenka byla střelba eliminací set-systémem na pouze jeden šíp, což zaručuje výrazné zvýšení koncentrace na každý výstřel.

 

Příprava tréninku – Juan Carlos Holgado

         P. Holgado v přednášce nastínil, jakým způsobem pracuje na dlouhodobém konceptu přípravy tréninku. Uvedl příklad sběru dat a rozvržení tréninkových cyklů. Musím konstatovat, že zde nezazněly nové informace, spíše bylo zajímavé vidět realitu, kdy se ve světe s tréninkovými plány skutečně pracuje a funguje to. Je to mnoho práce, přesto zde vidím prostor pro zlepšení v ČR. Je dobré vědět, že ani sebelepší plán první rok nefunguje dokonale.

         Kladl velký důraz na hodnocení techniky, sběr dat osobních, fyzických, materiálních i psychických. V plánování roku zmínil, že by lukostřelba měla být 45-80% tréninku. Není dobré jen střílet. Kladl důraz na tým trenérů, kteří spolupracují s danou skupinou střelců jako jedinou možnost pro rozvoj sportovní výkonnosti na úroveň mezinárodní úspěšnosti.

 

Sportovní psychologie - Maria Martinéz

            Sportovní psycholožka Maria Martinéz je součástí týmu, zabezpečujícího přípravu španělské reprezentace.  Ve své prezentaci hovořila o různých podobách psychologické přípravy před, během a po tréninku a stejně tak před, během a po závodě. Co se týče tréninku, je nutné si před jeho zahájením stanovit cíle, kterých chceme dosáhnout, jakým způsobem je dosáhneme a kolik úsilí tomu musíme věnovat. Během tréninku je zase třeba zlepšit výkon, učit se pracovat s různými situacemi, zejména se zátěžovými situacemi a jejich překonávání. Po tréninku zase přichází na řadu zpětná vazba, přizpůsobení se novým podnětům a zotavení, na které by se mělo klást velký důraz.  Častým problémem je fakt, že nedokážeme střílet v závodě stejně jako v tréninku. Přenos mezi tréninkem a závodem je ovlivněn nervozitou, strachem, vlastním očekáváním výsledku a také očekáváním jiných. Proto je nutné zvyšovat sebevědomí střelce, snižovat stres a kontrolovat zmíněné očekávání. Sebevědomí může pomoci lepší aktuální fyzická kondice, uvědomění si svých silných stránek a vytýčení si jasných a reálných cílů. Existuje totiž spousta podnětů, které se mohou na výkonu podepsat např. špatné počasí, špatný pocit z výstřelu, špatný výsledek, strach z lepšího soupeře, v družstvech nedostatek času, nedůvěra ke svým kolegům atd. Během závodu by se měl střelec proto zaměřit na ty nejdůležitější věci tak, aby měl co největší kontrolu nad daným úkolem. Způsob, jak se soustředit na daný úkol (výstřel), který psycholožka nastínila, je obdobný, jako přednesl Jiří Šlédr na loňském semináři. A to metoda lev-záchod-hawaii (aktivace na výstřel – zpětná vazba/zhodnocení výstřelu – uvolnění mysli). Po závodě dochází k uvolnění napětí a emocí. Zejména u výhry jde o jedinečné okamžiky a zkušenosti, které by si měli střelci užívat. Hodnocení závodu nám samotný závod uzavře a připraví nás na další závod. Měli bychom se zodpovědět otázky typu: co pomohlo mému výkonu, jak jsem reagoval v kritických situacích, jaké byly určující faktory výkonu a jak vyšla naše strategie. Dobré ohodnocení nám může pomoci udržet a zlepšit výkon v závodě.

 

Fyzická příprava – Ignacio Lopez

            Další člen týmu je kondiční trenér Ignacio Lopez. Pracuje s lukostřelci již 10let a ve spolupráci s šéftrenérem Cho vytváří tréninkový program.  Nejprve hovořil o přípravě dětí, kde dříve byly pochybnosti o fyzickém tréninku pro děti. Pokud se však cvičí pod dohledem a cviky se provádí správně, má to kladný efekt na rozvoj jejich pohybových schopností. Vzhledem k jejich věku a vývoji nejde o nárůst svalové hmoty, ale spíše o zlepšení koordinace, zvýšení činnosti motorických jednotek a zlepšení na neurologické úrovni. Toto téma bylo podrobně vysvětleno docentem Peričem na červnovém semináři. Fyzická příprava začleněná do výuku začínajícího lukostřelce podle něj přispívá ke zlepšení nervových faktorů síly, k rozvoji různých typů síly, k adaptaci pohybového aparátu na výkon, k předcházení zranění, k zisku sebevědomí a ke snížení či odbourání úzkosti a stresu.  Vyjmenoval požadavky na výkon lukostřelce. Jsou to například - udržet stabilní techniku prostřednictvím kontroly síly a kloubního rozsahu, odolnost a „body control“ (kontroly těla), udržet vysokou úroveň koncentrace a konzistentní přesnosti, mít schopnost přizpůsobit se podmínkám atd. Vše zmíněné je dosažitelné fyzickým tréninkem zaměřeným na rozvoj aerobní a anaerobní vytrvalosti, flexibility, obecné i speciální síly, koordinace a balance a „body control“. Kromě nutnosti fyzické přípravy také hovořil o správném stravování a pitném režimu a jeho vlivu na výkon. Zdůraznil zejména pitný režim, kde jako jednoduše zjistitelnou známku dehydratace doporučil kontrolu vlastní moči. Pokud moč není čirá a je naopak žlutá, měl by sportovec doplnit tekutiny.  Dehydratace má totiž velký vliv na práci mozku, svalů a krevního oběhu. Vždy je nutné vědět, v jakém prostředí budeme střílet závod a dle toho mít dostatečnou zásobu tekutin a to zejména vody, kterou staví na první místo i před různé energetické nápoje atd. V průběhu závodu nedoporučuje tučná jídla, která dlouho zůstanou v žaludku. Také žádné sladkosti, které mají vysoký glykemický index. Také nedoporučil pití kávy, čaje a coca coly, které mohou zvyšovat nervozitu. V zimním období doporučuje zvýšit dávku vitamínu C. Dalším významem fyzické přípravy je kromě připravenosti pohybového aparátu také prevence zranění. Častěji prý bývají zraněné ženy a lukostřelci s reflexním lukem nežli s kladkovým, druhá věc je, že v kategorii reflexů je více studií. Během kariéry má zranění 2 z 5 ti lukostřelců, a nejvíce zranění postihuje oblast ramen. Zranění podle něj jsou spíše následkem špatné techniky při střelbě, než-li úrovní fyzické připravenosti. Ignacio také zmínil, že v lukostřelbě neexistuje žádná testovací série fyzických cviků a nejsou také žádná data, se kterými by se dalo pracovat a porovnávat tak výsledky lukostřelců.

 

Technika střelby z reflexního luku - Hyungmok Cho

            Korejský šéftrenér Cho pracuje pro španělský lukostřelecký svaz již od roku 2007. Ve svém vstupu nastínil, jak se dopracoval ke stylu techniky, jež ve Španělsku učí. Neučí výhradně ani korejskou školu, ani techniku dle Kisika Lee, jehož je velkým příznivcem a žákem. Jeho styl je skloubením těchto škol a zkušeností z vlastní závodní kariéry a kariéry trenérské. Zdůraznil, že to je jeho cesta a jeho styl a každý by si měl najít ten svůj. Vyzdvihnul spolupráci s celým týmem, se sportovní psycholožkou i fitness trenérem a dalšími, kteří se podílejí na přípravě španělských lukostřelců. Ve zkratce uvedl pár bodů z techniky, na které se zaměřuje, ale více se pozastavil u dýchání, na které klade veliký důraz. Dýchání by mělo probíhat ústy a zcela přirozeně. Během přípravy před výstřelem by lukostřelec měl vydechnout všechen vzduch. Při zvednutí luku dochází k plnému nádechu. Při nátahu luku se vzduch opět vydechuje. Tady zdůrazňuje, že nejen při nádechu, ale i při výdechu by měl střelec dostat hrudník dolů a vytlačit břicho (při nádechu břicho nafukujete tzn. vytlačujete ho ven, stejný efekt musíte docílit i výdechem). Cílem je dostat těžiště co nejníže. Dále během kotvení se vdechuje 20-30%, ústa jsou zlehka pootevřená, břicho se opět o něco víc vytlačí ven. Od ukotvení po výstřel se nedýchá. Po výstřelu lukostřelec plynule vydechne. S touto technikou dýchání pracuje v rámci přípravy se svými svěřenci.

 

Target panic“ mentální zranění - Kisik Lee 

            Korejského trenéra, který dlouhodobě pracuje s USA týmem, není třeba blíže představovat. Pro svůj výstup si vybral téma „Target panic“. Tento syndrom je skloňovaný napříč celým lukostřeleckým světem, ať už závodním či rekreačním. Jak Kisik Lee uvádí, lukostřelba je z 90% mentální záležitostí a tento syndrom nazývá mentálním zraněním. „Target panic“ je psychologický stav, který se dříve nazýval jako „gold panic“. Existují tři symptomy, prvním z nich je předčasné kotvení, kdy se luk zdá být velmi silným a je pro střelce obtížné dojít až k plnému kotvení. Druhým symptomem je zaseknutí se střelce v nátahu, kdy není schopen pokračovat v pohybu v momentě, kdy nasměruje šíp k terči. Třetím je předčasné vypuštění šípu a je charakterizován jako neschopnost dojít do plného ukotvení bez vypuštění šípu. Target panic měla zpočátku způsobovat vysoká úroveň úzkosti a strachu ze selhání, nyní je známo, že je zapříčiněn způsobem, jakým se mozek učí na neurologické úrovni. Není to věc klapačky nebo spouště, vzdálenosti terče, ani to není v míření nebo v rozhodnutí střelce. Pokud obecně chceme uspět, musíme se soustředit na techniku každého výstřelu, nikoliv na výsledek. Kisik Lee „léčí“ tento syndrom svým KSL cyklem výstřelu. Tento cyklus, sekvence výstřelu chcete-li, je popsán v jeho knize Total archery. Neustále bylo opakováno, abychom učili proces. Aby střílení nebylo bezmyšlenkovitou záležitostí nebo abychom se nezaměřili pouze na některou část procesu, ale aby každý znal daný proces a postupoval podle něj. To je prý zároveň prevence syndromu „Target panic“. Uvedl také, že lukostřelba není o míření, takže se míření nemá ani učit. V „KSL shot cycle“ se zaměřil zejména na fázi „Holding“, kterou našel i u jiných sportů a která je momentem, kdy vědomá práce střelce přechází v tu podvědomou. Také je to moment, kdy bychom měli být připraveni na výstřel. Mezi vědomou a podvědomou částí musí dojít k rovnováze. Fáze „Holding“ je jak fyzická, tak mentální a hlavně je měřitelná. Po fyzické stránce se jedná o test s formmasterem, který při výstřelu odhalí chybějící napětí v zádech. U mentální zase používají speciální testovací pomůcku (Necomini - čelenka s ušima), která reaguje na úroveň pozornosti. Ta by měla být směrem k výstřelu narůstající, nikoliv klesající. Také se dá měřit tepová frekvence. Kisik Lee uvedl, že od fáze „Holding“ je potřeba myslet už jen na jednu věc.

Jeden z nejlepších lukostřeleckcých trenérů na závěr apeloval na všechny přítomné, aby v tréninkovém procesu více používali vědu a vědecké postupy při práci se svými svěřenci.

 

Příprava lukostřelce (kladkový luk) - Pierre-Julien Deloche

            Jedním z přednášejících byl také francouz Pierre-Julien Deloche, jeden z nejlepších kladkových lukostřelců. PJ Deloche již dosáhl mnoha mezinárodních úspěchů, v roce 2013 se stal jak mistrem světa, tak světovou jedničkou. Ve svém vstupu s námi sdílel své zkušenosti a svůj přístup k lukostřelbě. PJ spolupracuje se třemi trenéry, se kterými se postupně setkal v průběhu své kariéry. Prvním je trenér z domovského klubu, se kterým jej pojí velmi přátelský vztah a s kterým často hovoří nejen o lukostřelbě, ale také o filozofii. Druhý trenér působí v rámci regionu a je to člověk, se kterým PJ nejvíce diskutuje techniku střelby, zkouší nové věci jak v technice, tak v nastavení luku. Třetím trenérem je národní trenér, který je spjat s reprezentačními starty, soustředěními, veškerým managamentem atd. Tito tři trenéři se neznají, s každým z nich spolupracuje zvlášť. Dále uvedl, že každý střelec by měl mít svůj „projekt“, pro něj je to úspěch v lukostřelbě, za kterým vězí maximální příprava. Tento projekt staví do středu svého života. Hledá stále nějaké stimuly, které by mu pomohly úspěchu dosáhnout. Věnuje pozornost každé pomoci či radě a důvěřuje své intuici. Od svých trenérů očekává, aby poslouchali a dávali rady, přiměřené jejich schopnostem, aby to byli poradci, ale dokázali rychle reagovat v případě nouze a aby byli schopni navrhovat změny v technice za účelem zlepšení výkonu. Důležité je pro něj také to, aby trenér dokázal ovládat své emoce v závodě (mimiku obličeje atd.). Střelec by podle něj měl znát perfektně své nářadí a měl by jej umět seřizovat a experimentovat, co se testování luku týče. Měl by znát svůj závodní program a naplánovat si přípravu včetně objednávek materiálu. Samozřejmě také uvádí, jak je důležitá podpora rodiny a přátel a že je nutné občas z lukostřelby „utéct“ a dopřát si chvíle klidu a potom zase naskočit do koloběhu přípravy.

 

 

 

V Prostějově dne 25. 10. 2015

 

                                                                   Hana Majarová

                                                                 členka TMK ČLS

 

V Plzni dne 6. 11. 2015

 

                                                                   Jan Šípek

                                                                 předseda TMK ČLS

 

02.12.2016 (tk)
Přílohy
pdf1. Archery rules [pdf, 2907 kB]
pdf2. Archery rules [pdf, 942 kB]
pdf3. Archery rules [pdf, 278 kB]
pdf4. Coach experience [pdf, 407 kB]
pdf5. Compound technique [pdf, 839 kB]
pdf7. Physical preparation [pdf, 4183 kB]
pdf8. Psychology in archery [pdf, 2051 kB]
pdf9. Recurve technique [pdf, 1176 kB]
pdf10. Recurve technique [pdf, 2443 kB]
pdf13. Training mental injury [pdf, 14197 kB]