Český lukostřelecký svaz

Luňáček Václav

od r. 1970 člen Československého lukostřeleckého svazu

1976-1977 přerušení kvůli základní vojenské službě

1983 člen SVS (středisko vrcholového sportu) a reprezentace

1985 Rapid přišel o starou střelnici na Hagiboru a přestěhoval se na novou Na Vinici, začátkem 90. let jsme přišli i o tuto střelnici a ustává činnost oddílu.

2007 znovuzahájení činnosti oddílu v Horních Měcholupech - školní kroužek při ZŠ Veronské nám., kde se oddíl věnuje zejména výchově mládeže.

 

Lukostřelecké úspěchy:

V 80. letech sbíral úspěchy hlavně na mistrovství ČSSR v terénní lukostřelbě (3x bronzová medaile a 1x stříbrná).

V terčové lukostřelbě obvykle skončil těsně za medailovými pozicemi.

V reprezentaci se účastnil dvou výjezdů na závody "Družba"  do Mongolska a získal bronzovou medaili. Dále byl součástí výjezdu na závod GP do Polska a obsadil 10.místo (r. 1983).

 

Dne 5.prosince 1985 byl kooptován do předsednictva ČLS. Převzal jsem naprosto nefunkční trenérsko metodickou komisi. Zavedl systém jarních (předsezonních) a podzimních (posezonních) seminářů trenérů. V letech 1986 - 1989 připravil a zajistil školení trenérů III. tř, dále školení trenérů II. tř. a zahájili i školení trenérů I.tř. 

V letech 1987 a 1989 se zúčastnil regionálního semináře koučů v Jugoslávii. Jednalo se o aktivitu komise FITA pro rozvoj lukostřelby. Materiály z těchto seminářů sloužili jako informace pro semináře a školení trenérů.

V r. 1989, po převratu, s celým předsednictvem skončil.

V r. 1991 převzal komisi STK pro Československý lukostřelecký svaz.

Po rozdělení ČSFR v Českém lukostřeleckém svazu převzal komisi STK a později i komisi rozhodčích.

Pro STK vytvořil  1. počítačovou databázi členů ČLS i s rozlišením na rozhodčí, trenéry a reprezentaci. V databázi shromažďoval výsledky všech závodů a prováděl vyhodnocení všech výsledků jednotlivců a družstev, výkonnostních tříd, rekordů, atd.

Také se podílel na tvorbě  1. počítačového programu  pro zpracování výsledků závodů. Podle této analýzy vytvořila skupina Dr. Slabeje program pro Grand Prix Tournament  1991 v Nymburce. Další spolupráce neprobíhala podle jeho představ, takže j s kamarádem vytvořili nový program pro GP 1993 a pro ME 1994. který se úspěšně používal pro řadu závodů v ČR. Do té doby, než se znelíbil a vedení svazu nechalo udělat nový program.

Komisi rozhodčích postupně převzal  po p. Plundrovi. Zavedl systém školení a seminářů pro rozhodčí. Vyškolil cca 50 nových rozhodčích a pravidelně souběžně se školením vedl seminář pro stávající rozhodčí, kde se upřesňovaly a sjednocovaly postupy při řešení různých situací.

Pro rozhodčí zpracoval i český překlad pravidel FITA a s Ing. Prokopem, naším mezinárodním rozhodčím, udržovali pravidla aktuální a doplňovali změny, min. do r. 2007.

Kromě pravidel zpracoval i českou verzi manuálu pro lukostřelce.

 

Kromě práce v komisích se věnoval i přípravě a organizaci mezinárodních závodů na území ČR.

V r. 1991 s organizačním týmem vedeným  MUDr. Jurákem připravili mezinárodní závod Grand Prix v Nymburce.

V r. 1993 už připravil závod Grand Prix Nymburk jako ředitel závodu, většinou samostatně s minimální pomocí dalších členů.

Odbobně to probíhalo i v r. 1994, kdy připravil a zajistil organizaci ME v terčové lukostřelbě, opět v Nymburce, kde proběhlo také  1. ME pro kategorii kladkový luk.

Další mezinárodní  závody se rozhodlo vedení ČLS organizovat bez jeho pomoci a zkušeností, ale byl požádán o spolupráci zástupci hendikepovaných lukostřelců.

V r. 1996 zorganizovali první mezinárodní závod pro tělesně postižené lukostřelce v Nymburce.

Opět to byl úspěšný a velice kladně hodnocený závod a v dalších letech jsme byli pověření uspořádáním i MS a ME pro tělesně postižené lukostřelce. Podařilo se založit tradici mezinárodních handicap tournaments a každý rok proběhne tento závod na území ČR, zpočátku v Nymburce a pak už v Novém Městě nad Metují. Z počátečního zvacího turnaje se stal World Ranking Tournament, nyní už za účasti střelců z celého světa, nejen Evropy, a pořádali i poslední závod paralympijské kvalifikace v r. 2016.

03.01.2019 (tk)