- Od podzimu 2016 máte na starost českou lukostřeleckou reprezentaci. Jedná se o personální změnu v této funkci po několika letech. Jak se v nové roli cítíte?
Zatím jsem ve funkci krátce takže pocity jsou smíšené ale převažují ty pozitivní. Je to jako když nastupujete do nového zaměstnání, je spousta věcí, které je třeba se naučit, zažít si a do toho jsou věci jako soustředění nebo výjezdy, které nepočkají a musí být zajištěny. Snažím se učit rychle a zároveň už do procesu přinášet svoje nápady a vize.
- Jaké jsou Vaše plány? Co byste chtěla změnit?
Nejvíce bych chtěla změnit přístup nejen lukostřelců ale i trenérů. Ráda používám heslo „Kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod“. Česká lukostřelba, ve srovnání s ostatními přibližně stejně velkými svazy, na tom není tak špatně, jak je mnohdy z řad členské základny prezentováno. Věřím, že máme dobrý základ, na kterém se dá stavět. Cílem je vytvoření silných družstev, která budou konkurence schopná na mezinárodní scéně. Znamená to hodně práce nejen mojí, trenérů ale hlavně samotných střelců. Plány můžeme mít velkolepé, ale jsou to samotní střelci, kteří je svým tréninkovým úsilím můžou naplnit. Proto mluvím především o změně přístupu.
- V čem si myslíte, že se mohou naši reprezentanti zlepšit?
Například v zařazení komplexnější přípravy. Dnešní pojetí lukostřelby je stejné jako u kteréhokoliv jiného sportu. Dbá se i na ostatní složky jako fyzická kondice, mentální příprava, výživa a zejména regenerace. Že pro dobrý výkon stačí jen hodně střílet je už trošku mýtus.
- Od roku 2017 přispívá stát větší částkou na sport a česká lukostřelecká reprezentace bude mít k dispozici nejvíce finančních prostředků v historii, jak byste je chtěla použít?
Prostředky budou rozděleny mezi všechny divize, a to na zahraniční výjezdy a přípravná soustředění. Prioritou jsou samozřejmě Mistrovství Evropy a Mistrovství světa nicméně prostředky budou použity i na některé přípravné závody jako světový nebo evropský pohár v terčové lukostřelbě. Dalšími náklady reprezentace je zejména nákup lukostřeleckého materiálu, dále pak zdravotní prohlídky nebo úhrady reprezentačního oblečení atd.
- Velmi diskutovaným tématem nejen uvnitř lukostřeleckého hnutí jsou nominační kritéria do reprezentace a na jednotlivé reprezentační akce. Jaká je Vaše filozofie a představa o výběru nejlepších lukostřelců u nás?
Musíme vycházet z toho, jaké máme u nás možnosti. Nominační kritéria jsou jiná u svazů, kde mají v kategorii 10 střelců na špičkové úrovni, jiná budou tam, kde sotva postaví tříčlenný tým a samozřejmě záleží také na finančním zajištění reprezentace a jednotlivých závodů. Směrnice pro zařazení do reprezentace obsahuje tabulky s průměrnými nástřely, které musí střelec splnit, aby byl zařazen do týmu pro další sezónu. Toto zůstává neměnné. Co se týče terčové lukostřelby, kde je pravděpodobnost vyššího počtu střelců v jedné kategorii, tak v každé sezóně budou probíhat nominační závody zejména pro ME a MS. Nyní vypracováváme tabulku bodového hodnocení pro tyto nom.závody. V dospělé kategorii bych chtěla také podpořit výjezd na vybraný Světový a Evropský pohár, kam by byli lukostřelci nominování dle umístění v poháru ČLS z loňského roku s přihlédnutím k aktuální výkonnosti.
Cílem je podpořit všechny reprezentanty v účasti na mez. závodě a v případě dobré výkonnosti zařadit do nominací pro dospělé i juniory.
- Jaké významné akce má česká reprezentace v letošní sezóně naplánované?
V letošním roce už máme za sebou halové Mistrovství Evropy dospělých a juniorů, kde jsme měli Radka Beránka v mužích a Aleše Změlíka v juniorech. Dalším mezinárodním závodem v terčové lukostřelbě je první kolo Youth Cupu v Řecku, kterého se zúčastní naši junioři a kadeti. Druhé kolo pak proběhne v červenci v chorvatské Poreči. Juniorské MS se uskuteční v říjnu v Argentině. V kategorii dospělých budeme mít zastoupení na Evropském poháru v Legnici (duben), na světovém poháru v Berlíně (srpen), Univerziádě v Taipeji (srpen) a na Mistrovství světa dospělých v Mexiku (říjen). V terénní lukostřelbě to budou Světové hry ve Wroclavi (červenec) a Mistrovství Evropy ve Slovinsku (srpen). Účast plánujeme i pro MS v 3D lukostřelbě ve Francii (září).
- Kdo z našich lukostřelců má podle Vás velkou šanci na úspěch v letošní sezóně?
Myslím si, že na loňskou vysokou výkonost může navázat juniorka Maruška Horáčková (4.místo ME 2016), která by určitě svůj poslední rok v juniorské kategorii ráda zpečetila úspěchem na mez. závodě. Na světových hrách a ME v terénní lukostřelbě bude v kategorii holého luku naše pozornost upřena na Martinu Mackovou, která je stávající Mistryní Evropy. Obecně však šanci na úspěch má více střelců, ať už mezi juniory či dospělými.
- Reprezentanti jsou vychováváni v klubech po celé republice. Jak hodnotíte práci osobních trenérů? Je podle Vás přínosné, pokud se chtějí účastnit reprezentačních akcí společně se svými svěřenci?
Jelikož nemáme centrum vrcholového sportu, kde by sportovci trávili veškerý čas a věnovali se pouze lukostřelbě pod dohledem šéftrenéra je příprava zajištěna v jejich klubech a s osobními trenéry. Není to však nic neobvyklého, tento systém má spousta dalších lukostřeleckých svazů. Osobně vnímám, že je nezbytně nutné, aby práce mezi svěřencem a osobním trenérem byla na kvalitní a intenzivní úrovni. Není možné, aby i zkušený reprezentant trénoval sám bez jakékoli kontroly a zpětné vazby. Samozřejmě je to o nastavení pravidel spolupráce z obou stran, protože jedině tak může docházet k progresu. Mou snahou je tuto spolupráci pomoci zajistit, podpořit a být jakýmsi třetím členem tohoto týmu. Pakliže spolupráce všech tří funguje není problém, aby se střelec účastnil srazů nebo mez. závodů bez osobního trenéra. Ten by měl sportovce připravit tak, aby byl schopen zvládnout velký závod, samozřejmě za pomoci vedoucího reprezentace. Tento systém můžeme vidět u většiny lukostřeleckých týmů a také v jiných sportech.
- Další oblastí, které se v rámci českého lukostřeleckého svazu věnujete je Akademická lukostřelba. Jak hodnotíte její vývoj za posledních pár let?
Hodnotit to musím velmi pozitivně. Za těch 16let, co Česká akademická lukostřelba funguje, se dostala nejen kvantitativně ale zejména kvalitativně na zcela jinou úroveň. Každý rok se pořádají venkovní Akademická Mistrovství republiky ať už jako samostatné AMČR nebo jako součást Akademických her. Většinou už nemusíme pořádající Univerzity žádat o zařazení do programu her, naopak lukostřelba je pro některé z nich samozřejmým bodem programu. Velký zájem je pak i o halová AMČR, kde bývá vyšší účast. V letošním roce na halovém mistrovství střílelo 35 střelců. Taková účast patří ve srovnání s ostatními akademickými MČR k těm lepším, což mě nesmírně těší a v rámci České asociace univerzitního sportu to vnáší dobré světlo pro náš sport. Řadu let se také účastníme mezinárodních akademických akcí jako jsou Akademická Mistrovství světa a Univerziády. Na těchto závodech běžně střílí střelci z národních týmů, takže kvalita závodů je na velice vysoké úrovni.
- Jaké akce v Akademické lukostřelbě jsou plánové akce v letošním roce? Kdo z našich lukostřelců má potenciál být na těchto akcích úspěšný?
V srpnu bychom se měli zúčastnit 29. Letní Univerziády v Tajpeji a to ve složení tři muži a jedna žena reflexní luk. Budeme mít tedy zastoupení jak v družstvech, tak v mix týmech. Konkurence bude silná, takže bude potřeba předvést velmi kvalitní výkon abychom měli šanci na úspěch. Od roku 2019 bude lukostřelba zařazena jako stálý sport v programu her tudíž se už nebudou konat Akademická MS. Univerziáda se pak pořádá každé dva roky a v roce 2019 by se měla uskutečnit v italské Neapoli.
