Český lukostřelecký svaz

Pochopil jsem, že pokud chci být lepší než ostatní, musím pracovat víc než ostatní, říká lukostřelec Erik Ebermann o svých lukostřeleckých začátcích

Erik Ebermann (nej. výsledek na WA70 v sezoně 2019: 659 bodů)

S lukostřelbou začal před třemi lety a velmi rychle se stal jedním z nejlepších lukostřelců u nás. Erik Ebermann (31) je držitelem českého rekordu na 2x70 metrů. Svěřil se nám, co stojí za jeho úspěchem a jak se připravuje na kvalifikační závody na Letní olympijské hry v Tokiu.

 

Jak jste se dostal k lukostřelbě?

Nejdříve jsem hodně dlouho mluvil o tom, že se mi lukostřelba líbí, objevil jsem japonské kyudo (tzn. cestu luku), které mě velmi okouzlilo, protože se používá k meditaci. Shodou okolností jsem se v té době rozešel s přítelkyní a rozhodl jsem se zkusit meditovat lukostřelbou. Koupil jsem si svůj první luk asi za dvanáct stovek a šel na pole střílet do balíku slámy. Po měsíci jsem poznal, že potřebuji nějaké vedení a našel jsem 1. LK Plzeň 1935.

 

Velmi rychle jste začal dosahovat vysoké výkonnosti, v roce 2018 jste se stal držitelem českého rekordu na 2x70 metrů ve výši 665 bodů.  Čím myslíte, že to je?

Dodnes sám úplně přesně nevím, myslím si, že v tom závodě, kdy jsem nastřílel český rekord, jsem měl hodně štěstí. Na druhou stranu jsem pochopil, že pokud chci být lepší než ostatní, musím pracovat víc než ostatní. Uvědomil jsem si, že pokud budu chodit střílet třikrát v týdnu, budu na tom stejně jako ostatní.

 

Jak často jste trénoval?

V té době jsem chodil do práce na směnný provoz, takže jsem chodil střílet i sedmkrát v týdnu
a stala se z toho u mě trochu závislost, hodně mě to bavilo. Později jsem začal pracovat s tréninkovým plánem a zařadil jsem do svého střílení systém. Nyní trénuji dvoufázově, dopoledne chodím cvičit a odpoledne střílím. Za dobu co střílím, už vím co na mě funguje.

 

Když jste byl malý, jakým sportům jste se věnoval?

Od malička až do osmé třídy jsem dělal hokej, poté jsem zkoušel box a aikido. Později jsem se začal věnovat posilování, chtěl jsem mít pevné tělo.

 

To jste měl ideální fyzický základ, abyste mohl být v lukostřelbě úspěšný, nebo se pletu?

Ano, pomohla mi síla, kterou jsem měl. Já jsem vždycky cvičil více technicky. Nešlo mi o to, kolik zvedám, ale abych cvičil správně a ten sval, který se má procvičit, pracoval tak, jak má. Tohle, si myslím, člověka naučí ovládat konkrétní svaly a pohyb, který potřebuje.

 

Pomohlo Vám to osvojit si správnou lukostřeleckou techniku?

Nemyslím si, že střílím technicky krásně, ale střílím účelně a vím, co přesně mám dělat a co mám cítit během výstřelu, aby byl proveden správně. Tohle asi úplně tolik lidí u nás nemá.  

 

Změnila se nějakým způsobem Vaše příprava v letošním roce s ohledem na možnou účast na Olympijských hrách v Tokiu?

Oproti minulé sezóně se přidalo ve všem. Když probíhá venkovní sezóna, tak cvičím méně. Nyní cvičím třikrát týdně. K blížícím se závodů plánuji intenzitu cvičení snižovat. Spíše potřebuji trénovat lukostřeleckou techniku. Chtěl jsem přes zimu přibrat, což se povedlo, mám nahoře šest kilo. Před zimou jsem utáhnul luk o šest liber, nyní tahám čtyřicet šest liber, a nese to své ovoce. Silnější luk umí pohltit více chyb.

 

Jak vnímáte své šance uspět na kvalifikačních závodech? Nebojíte se konkurence?

Nedávno jsem viděl zprávy od kolegů, kteří byli na soustředění u Beitera. Povedlo se jim nastřílet hezká čísla, tak to člověka trochu znervózní, jelikož já takové srovnání nemám. Nestřílel jsem svůj tréninkový závod už hodně dlouho, protože neuznávám rekordy na tréninku. V rámci reprezentace vnímám, že problémem české lukostřelby je, že si moc nevěříme.

 

Spolupracujete s psychologem?

Ne, já ne. Nepocítil jsem potřebu si někoho najít. Jsem psycholog amatér. Rád se vrtám sám v sobě a neustále přemýšlím.    

 

Vnímáte nějakou konkurenci mezi ostatními týmy, kteří usilují o účast na LOH v Tokiu?

Ano, určitě konkurence je obrovská. Silné týmy např. Turecko nebo Francie také nemají zajištěné kvóty na LOH v Tokiu. Uvědomuji si, jak je pro nás těžké se tam dostat, ale zároveň si myslím, že to není nemožné.

 

Jakým lukem střílíte?

Střílím lukem Wiawis Nano TFT, nyní mám dva. Druhé madlo jsem dostal od Českého lukostřeleckého svazu. Myslím, že tohle všichni lukostřelci pochopí, ale oblíbenější je můj první luk. Čím víc úspěchů jsem s ním zažil, tím víc jsem si s ním udělal vztah. Pro mě můj luk získal duši.

 

Kdo je Váš trenér?

Jan Šípek.

 

V klubu máte více střelců na podobné úrovni. S kým trénujete?

Přes zimu trénuji nejvíce s Honzou Vožechem. Na střelnici jsme si postavili stan, je to naše oáza klidu, většinou se tam sejdeme jen ve dvou. Mezi sadami si děláme legraci a když střílíme, tak
se soustředíme na střílení. Máme v klubu skvělou partu. Občas stane, že se mi na tréninku nedaří a chtěl bych jít domů, nakonec tam kvůli klukům vždy zůstanu.

 

Proč jste si nastavil LOH v Tokiu jako cíl?

Přiznám se, že jsem vůbec netušil, že bych mohl mít možnost bojovat o Tokio už teď. Před dvěma lety mi Honza Šípek po dvou hezkých výsledcích splňujících limit do reprezentace začal více povídat o české lukostřelecké reprezentaci a já jsem si pomyslel, že možnost účastnit
se kvalifikačních závodů na LOH v Tokiu je pro mě moc brzo. A byl jsem i trochu naštvaný, protože další LOH je ve Francii, a tam jsem už byl. Do Japonska jsem se vždycky moc chtěl podívat.

 

Cesta do Japonska trvá patnáct hodin. Připravujete se, jak zvládnout přesun co nejlépe?

Myslím si, že to pro mě velký problém nebude. Vloni jsme oblítali všechny mezinárodní závody, co jsme zvládli, a mám zkušenost podobným s letem do Šanghaje. Ano, nebudu lhát, ten let mě trochu přizabil. Když už se člověk dostane na olympiádu, tak ten stav mysli je úplně jiný, s tímhle bych si hlavu nelámal.

 

Máte nějaký trik, jak se dát po dlouhém letu rychle do pořádku?

Ano, jdu spát.

 

Přemýšlel jste, koho byste si vzal jako doprovod na olympiádu?

Určitě bych vzal Honzu Šípka. Ví, co mi má kdy říct.

 

Máte nějaké partnery nebo sponzory?

Sponzory nemám, dostávám dotace od města Plzně a pak mě štědře podporuje Český lukostřelecký svaz, který nám umožnil čerpat finanční částku na přípravu. Dále bych rád poděkoval 1. LK Plzeň a Honzovi Šípkovi, bez nich bych nemohl být tam, kde jsem. Lukostřelecký klub 1. LK Plzeň mě vloni zaměstnal a tím mi umožnil se lépe připravovat, byl to pro mě významný krok vpřed.

 

Autor článku: Tereza Zahálková

Rozhovor se konal dne: 1. 2. 2020

08.02.2020

Aktuality

Erik Ebermann ( nej. výsledek na WA70 v sezoně 2019: 659 bodů) S lukostřelbou začal před třemi lety a velmi rychle se stal jedním ...
Předsednictvo ČLS vypisuje výběrové řízení na pozice Vedoucí komise mládeže / Hlavní trenér reprezentace mládeže (samostatně nebo v kombinaci) s ...
V neděli 4.12. nás věku krásných 90 let navždy opustila velká osobnost československé lukostřelby, člen Síně slávy ČLS, pan Marian Schuss. Do oddílu ...
13.-23. července 2023 pořádáme v Plzni Mistrovství světa v para lukostřelbě a vy můžete být jako dobrovolník u toho. Bližší informace a možnost ...
Zveme Vás na československý pohár v halové lukostřelbě Bekaert Cup, který má čtyři kola (2 x Hlohovec a 2 x Kroměříž) a finále pak v Hlohovci. Více ...
Zveme vás na účast na zajímavém online semináři projektu The Barebow Project, za kterým stojí  Frank McDonough a John Demmer. O nline seminář proběhne ...
V pátém ročníku ankety Lukostřelec roku vyhrál Jan Dobrý z 1. LK Plzeň 1935, který sebral titul Marii Horáčková, která zvítězila ve všech dosavadních ...
Na podzim tohoto roku startuje Kurz trenérů lukostřelby II. třídy. Pokud máte III. třídu a chcete si zvýšit svoji kvalifikaci, určitě se na kurz ...