Sobotní den v nizozemském S-Hertogenbosch čekaly hned dva české souboje. Nejdřív se David Drahonínský s Šárkou Musilovou utkali o třetí místo s týmem Japonska, poté nastoupil paralukostřelec do individuálního souboje proti Han Guifei z Číny.
Duo Drahonínský a Musilová začalo vítězným setem, poté se ale karta obracela a japonský tým odvrátil ztrátu bodů ve svůj prospěch. V poslední sérii došlo k vyrovnání výsledku a musel se střílet tzv. rozstřel, kde japonské družstvo ukázalo týmovou sílu a dvěma desítkami ukončili české trápení. Český paralukostřelec neskrýval zklamání: ”Japonci stříleli líp a zaslouženě vyhráli. Během závodu jsme ukazovali dost velké rezervy, protože jsme měli po 15 šípech sice stejné skóre, ale oproti předchozímu semifinále s Čínou bylo naše skóre o 22 bodů menší.”
Sám pomýšlel na lepší umístění, ale nejdůležitější pro něj byla výhra paralympijských kvót:
“Nevím, zda to byla nervozita z finálové střelnice, kde ostatní týmy měly možnost trénovat. Tato informace se k nám bohužel nedostala. Škoda, neznali jsme nové prostředí a i to se na výkonu podepsalo. Japonci střelili, co mohli, vyhrál rozhodně ten lepší.”
Paralympionik nastoupil hodinu poté do individuálního souboje s Han Guifei z Číny. Po druhé sadě prohrával o tři body, ve čtvrté sadě dotáhnul skóre na soupeře 105:105, při páté sadě už nikdo nedýchal ani v hledišti, kdy Drahonínský nezaváhal a krásnou desítou rozhodl o svém vítězství: “Počasí nebylo úplně optimální, ale udržovali jsme napětí až do posledního šípu. Držel jsem si rutinu a koncentroval se na každý šíp. Asi díky tomu jsem se mohl radovat z čtvrté medaile z mých devíti mistrovství světa z individuální soutěži.”
Po pohledu na výsledkovou listinu, kde mezi prvními osmi nejlepšími jsou tři turečtí a tři závodníci z Číny, dodává: “ Jsem rád, že se ještě dokážu poměřit se světem.”
Drahonínský vzdává hold i organizačnímu týmu mistrovství světa:” Organizátoři odvedli dobrou práci, vyšlo nám počasí, na střelnici jsem se dopravoval vlastním autem, ostatní jezdili autobusy. Prostředí a zázemí bylo úžasné, pouze úschovna lukostřeleckého vybavení mohla být větší. Museli jsme veškeré vybavení sebou převážet.”
Ostatním českým paralukostřelcům se moc nedařilo, určitě si pomýšleli na lepší umístění, přesto bronzový mistr světa nezapomíná pochválit českou naději, Terezu Brandtlovou, která zde byla poprvé: “ Terka si opět zvýšila svoje maximum, což byl její cíl a věřím, že pokud bude pracovat dál jako doposud, nemám o ní strach. Ještě o ní uslyšíme.”
Novopečený medailista nadále pokračuje v sezóně: ”Teď nás ještě čeká začátkem července závod Evropského poháru v Novém Městě nad Metují a pokud se mi to povede, rád bych se jel podívat v srpnu ještě do německého Wiesbadenu, kam pozvou pouze čtyři nejlepší finalisty celkového hodnocení Evropského poháru z každé kategorie.”
